78144

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Vita Vydra --- 11. 11. 2002
Re: Dotace "včelařům" (1977)

>Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit skupinky,
>které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
To bych štěstím plácal ušima, kdyby se něco takového podařilo. Léčení "vlastními silami"
vneslo do řad včelařů tolik nesnášenlivosti, že už mne to občas nebaví. Obávám se ale, že
je to neschůdné...

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: 'Vcelarska konference' <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 11, 2002 8:32 AM
Subject: RE: Dotace "včelařům"


:> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
:>stačí násobit a
Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou nebudou?
Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
včelstva.

Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a
dokonce líp!
Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o pár
kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele,
včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti
vědátoři nebudou povídat. Až jednou...
A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám si
iluze.
....

Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku:
http://www.honeycouncil.ca/beehome.html
Je tam dost zajímavých informací.
Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci.
Zdravím
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 11. 11. 2002
RE: RE: Dotace "včelařům" (1977) (1978)

Tady jde o úplně jiné peníze z jiných hromádek rozpočtu a tak to těžko
půjde dát na léčení za 90 miliónu si vybuduji vlastní firmu , která bude
léčit po celé republice, hledám zájemce kdo mi pomůže a rozdělíme se O:-)))
nemá smysl takto uvažovat zatím dotace jsou a kdo je nechce nemusí si o ně
žádat.
Stejně kdo ví jestli nejsou naposledy?

Dnes jsem jezdil po Šumavě a opět viděl ty dotované kravky co tam v bahně
čekají až je někdo odveze na zimu a některé tam budou až do jara tak ty
včely jsou pro přírodu jistě užitečnější....
berte to jako fakt jsou dotace na včely a zbytek neřešte.....
s pozdravem Martin Kupka Č.Budějovice

-----Original Message-----
From: Jakub Šmerda [mailto:Jsmerda/=/seznam.cz]
Sent: Monday, November 11, 2002 5:17 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: RE: Dotace "včelařům"


Tak s timto se plne ztotoznuji. 170 KC/ vcelstvo me skutecne
nevytrhne. Radeji misto dotaci na vcelstvo dat vse na organizovane
leceni!

Kuba

Dne 11. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> :> V leto?ním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
> :>stačí násobit a
> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
> ?ádného včelaře tyto peníze nezachrání.
> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, kdy? dotace najednou
nebudou?
> Budou včelaři houfně ru?it včelstva? Myslím ?e naopak!
> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal ru?it
> včelstva.
> Bylo by mo?né za u?etřené peníze zorganizovat, vy?kolit a vybavit
skupinky,
> které by objí?děly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
> Sami včelaři to nikdy neudělají

______________________________________________________________________
Reklama:
Nenechte si ujit novy film Woodyho Allena "Hollywood Ending" - blaznivou
komedii o tom, jak se ve tme strefit do cerneho. V kinech od 3.9.2002.
Sledujte http://www.hce.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub ©merda --- 11. 11. 2002
Re: RE: Dotace "včelařům" (1977)

Tak s timto se plne ztotoznuji. 170 KC/ vcelstvo me skutecne
nevytrhne. Radeji misto dotaci na vcelstvo dat vse na organizovane
leceni!

Kuba

Dne 11. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> :> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
> :>stačí násobit a
> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
> Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou nebudou?
> Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
> včelstva.
> Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit skupinky,
> které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
> Sami včelaři to nikdy neudělají

______________________________________________________________________
Reklama:
Nenechte si ujit novy film Woodyho Allena "Hollywood Ending" - blaznivou
komedii o tom, jak se ve tme strefit do cerneho. V kinech od 3.9.2002.
Sledujte http://www.hce.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 11. 11. 2002
RE: Dotace "včelařům"

:> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
:>stačí násobit a
Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou nebudou?
Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
včelstva.
Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit skupinky,
které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a
dokonce líp!
Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o pár
kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele,
včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti
vědátoři nebudou povídat. Až jednou...
A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám si
iluze.
....

Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku:
http://www.honeycouncil.ca/beehome.html
Je tam dost zajímavých informací.
Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci.
Zdravím
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 9. 11. 2002
RE: Dotace "včelařům" (1975)


V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen stačí násobit a
násobit.
Já bych také byl radši bez dotací ale za opylovací službu nikdo se do
placení nehrne, a nemusel bych připravovat výplatu dotací pro cca 140 lidí
to napočítat a pak ještě tak 2 hodiny odolávat té řadě čekajících včelařů ,
kteří jsou se někdy schopni i předbíhat a dohadovat o pár korun, které by
měli zaplatit třeba za léčivo a podobně...,
Ale včelařství je také odborné "zemědělství " a když je dotace na pastvu
skotu v horských oblastech a na udržováni krajiny pastvou nebraňme se jim,
možná by se někomu krajina s neposekanou trávou a s náletem dřevin nelíbila
ale včelám by to určitě prospělo. A tak je otázka proč si nevzít dotace,
když ostatní kategorie zemědělství jsou také dotovány spíš je potřeba si je
přijít včas vyzvednout aby hospodář nemusel ještě to lidem donést až domu
nebo posílat složenkou!!!
              zdraví Martin Kupka Č. Budějovice.


Přátelé k dotacím jednu kacířskou myšlenku."už aby je čert vzal"Zamysleme
se jak využíváme dotací,myslíte si že 150kč drží naše včelařství nad
vodou?Napište mi váš názor .Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 9. 11. 2002
Dotace "včelařům"

Přátelé k dotacím jednu kacířskou myšlenku."už aby je čert vzal"Zamysleme se jak využíváme dotací,myslíte si že 150kč drží naše včelařství nad vodou?Napište mi váš názor .Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 9. 11. 2002
Léčení

Vážení přátelé nevim jaký mate kdo důvod vyvíjet nové metody léčení a přejíma ze zahraničí když naše postupy jsou prověřeny léty a fungují.Zamysleme se každý nad sebou jak léčení provádíme a dodržujme přesně metodiku.Vývoj je krásná věc,ale hodně složitá a náročná na čes a vědomosti nechme toto výzkumnému ústavu kde tomu opravdu rozumí a mají vše ověřeno mnoha pokusy.Naše povinosti jako chovatelů jsou jasné nemyslet ale konat přesně podle metodiky. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 8. 11. 2002
Re: dotace: leceni (1972)

>A proč? Co je na ní špatného? Když se aplikuje jako Formidolové desky.
Hrozí nebezpečí předávkování a poškození plodu a hlavně vše kovové v úle zkoroduje
(mřížky, drátkování, hřebíky v rámcích a u mezerníků, pletivo ve dně...), a ani riziko pro
včelaře nelze zcela zanedbat.
Jako nouzové ošetření v případě indikovaného dramatického nárůstu počtu roztočů prosím,
ale proč raději v takovém případě nepoužít Apiguard?
Pokud bych chtěl jiné léčivo (pásky) musel bych za veterináři a to věc dosti komplikuje.

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 8. 11. 2002
RE: dotace: leceni

:>45mg amitrazu vz. 25g thymolu ). "Navrhoval" jsem použít
:>Apiguard pokud bych měl platit
:>50 Kč za léčení: VÚVč podle Včelařství ukončil pokusy s
:>thymolem právě proto, že se jim
:>zdál pro naše včelaře příliš drahý...
Srovnej to s cenou za očkování králíků a srovnej užitek z králíků a
včel.(1:100).
Drahý, to je relativní pojem. Zvykli jsme si že je všechno skoro zadarmo.
Různé brigády zadarmo a podobně, ale to přece trvale nejde, to přestane
bavit.
A aplikace aerosolu, pořízení, provoz, údržba, čas.. to taky není zadarmo.

:>A doporučovanou kyselinu mravenčí opravdu
:>rád nemám,
A proč? Co je na ní špatného? Když se aplikuje jako Formidolové desky.
Snad že je to kyselina a trochu nebezpečná?

:>Je použití u nás neschváleného veterinárního léku ilegální?
Ilegální je asi porušování nařízení veterinární správy a šíření nebezpečných
nemocí.

Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 8. 11. 2002
Re: dotace: leceni (1957) (1961) (1964)

>Nechapu, kdo zase vymyslel, ze thymol ma minimalni riziko rezistence
Tvrdi to vyrobce (Vita Europe), cemuz samozrejme nemusime verit... Thymol udajne ucinkuje
na "nekolika mistech, napadá nervovy system nekolika zpusoby, což znacne snizuje riziko
vzniku rezistence ve srovnani s beznymi akaricidy, které ucinkují jednodušším zpusobem".
Thymol se už nějaký pátek používá, byla někde objevena rezistence?

>a vubec kdo zase vymýšlí nove "lepsi" zpusoby leceni
myslím, že není na škodu být informován - mimimálně v rozhovorech se včelaři ze zahraničí
není vždy snadné obhájit amitraz - považují jej za "tvrdou chemikálii", včelám a lidskému
zdraví velmi škodlivou. Thymol začíná být v zahraničí populární, poté co jiná léčiva
selhávají... Díky Pavlovi Hrabákovi teď vidím, že na tom amitraz není tak špatně (aspoň mi
to jako laikovy tak připadá, zejména s ohledem na dávku, která se do úlu aplikuje: cca
45mg amitrazu vz. 25g thymolu ). "Navrhoval" jsem použít Apiguard pokud bych měl platit
50 Kč za léčení: VÚVč podle Včelařství ukončil pokusy s thymolem právě proto, že se jim
zdál pro naše včelaře příliš drahý...

>ale vubec rad jako epidemiolog tohle nevidim, muze to vest akorat k tomu, ze se najde
nejaky chytrak, ktery to bude chtit aspon zkusit.
Tohle nechápu, i dr. Veselý říká, že pro snížení rizika vzniku rezistence je dobré občas
použít jiný lék. A doporučovanou kyselinu mravenčí opravdu rád nemám, i když ji občas
používám. Apiguard se mi zdá bezpečnější, pro mne i pro včely. Co tím můžu zkazit, když ho
po vytáčení použiju míst kyseliny mravenčí? (Dělat to nehodlám, příjde mi to zbytečné,
nikdy jsem neměl po první fumigaci více než 300 - 400 roztočů a to i bez letního či
jarního ošetření a to mi přijde dostačující)

>A co vic, zatim mame v praxi znacne mezery v moznostech, ktere nas uci Dr. Veselý (viz
"Cely rok proti Varoaze")
souhlas

>Je mnoho oblasti ve vcelareni, kde je mozne uplatnit sveho podnikaveho ducha, ale ne v
leceni....diky
Je použití u nás neschváleného veterinárního léku ilegální?

Přiznám se, že s thymolem experimentuju i sám na sobě: je totiž obsažen minimálně ve dvou
lécích, které občas používám - v mastičce na bolavé klouby a v kapkách proti kašli - a
manželka mi dokonce sype tymián (obsahuje asi 2% thymolu) na ryby při grilování. :))


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 7. 11. 2002
Re: Lečení (1969)

To mas pravdu ,roje ,resp.vcely ktore su volne v prirode naozaj nikto
nelieci,mozu
byt nositelmi nebezbecnych chorob ,ako je napr. mor ,pritom včelár ani
netusi ,ze
jeho vcely pomaly ,ale isto , mozu od uhynuteho vcelstva v prirode ,doniest
doslova
zkazu svojej vcelnice !!!!!!!!!!!!!!!
Inac na to jesenne liecenie spolahlivo ucinnkoval aj AVARTIN , po druhom
zadymeni
padalo do 5 kliestikov.
Ja som liecil ,len teraz neskoro v jesen cca posledne 2 tyzdne ,este som to
stihol pred
poklesom teplot pod 10 - 8 stupnov .

S pozdravom LAco S.

----- Original Message -----
From: "richard sikora" <richard.sikora/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 07, 2002 6:19 PM
Subject: Lečení


Zdravím všechny v konferenci.
Chtěl bych se s vámi podělit z výsledky léčeni proti varoaze.
Před několika měsíci probíhala diskuze na téma - GABON.
Zmého sledováni byla ůčinnost gabonu dosti velká.
Spad po vložení gabonu byl větší než po fumigaci.
Po druhé fumigaci byly podložky skoro čisté do 5 ks.
Gabon vkládám co nejdříve, začátkem 8 měsíce a myslim si,
že během jeho působení uhyne velké množství roztočů.
Fumigací dojde k jeho vyhubení.
Při odběru měli jsou výsledky vynikajíci.
Zdálo by se, že další rok není třeba léčit, bohužel není tomu tak.
Minulý rok jsem převedl několik včelstev na jinou rámkovou
míru. Provedl jsem to umělým rojem. Setřepal jsem celé včelatvo
v červnu na mezistěny a začal krmit.Včelstvo bylo určitou dobu bez
plodu. Logicky vyplýva , že tyto včelstva měla mít méně roztočů.
Po vložení gabonu jsem byl překvapen velkým spadem roztočů.
Problé je v tom, že stačí jedno neléčené včelatvo a okolí je
zamořeno.
Sám jsem při procházce v jednom parku viděl větší ptačí budku
z kterého vylétavaly včely.
Doufám, že me zamyšlení nad včelami vás moc nenudilo Richard.

______________________________________________________________________
Reklama:
Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky,
výrazné slevy. Navštivte http://www.obchodni-dum.cz/index.phtml?prov=59



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

richard sikora --- 7. 11. 2002
Lečení

Zdravím všechny v konferenci.
Chtěl bych se s vámi podělit z výsledky léčeni proti varoaze.
Před několika měsíci probíhala diskuze na téma - GABON.
Zmého sledováni byla ůčinnost gabonu dosti velká.
Spad po vložení gabonu byl větší než po fumigaci.
Po druhé fumigaci byly podložky skoro čisté do 5 ks.
Gabon vkládám co nejdříve, začátkem 8 měsíce a myslim si,
že během jeho působení uhyne velké množství roztočů.
Fumigací dojde k jeho vyhubení.
Při odběru měli jsou výsledky vynikajíci.
Zdálo by se, že další rok není třeba léčit, bohužel není tomu tak.
Minulý rok jsem převedl několik včelstev na jinou rámkovou
míru. Provedl jsem to umělým rojem. Setřepal jsem celé včelatvo
v červnu na mezistěny a začal krmit.Včelstvo bylo určitou dobu bez
plodu. Logicky vyplýva , že tyto včelstva měla mít méně roztočů.
Po vložení gabonu jsem byl překvapen velkým spadem roztočů.
Problé je v tom, že stačí jedno neléčené včelatvo a okolí je
zamořeno.
Sám jsem při procházce v jednom parku viděl větší ptačí budku
z kterého vylétavaly včely.
Doufám, že me zamyšlení nad včelami vás moc nenudilo Richard.

______________________________________________________________________
Reklama:
Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navštivte http://www.obchodni-dum.cz/index.phtml?prov=59

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 7. 11. 2002
RE: ľádost o radu (1957) (1961) (1964) (1965) (1967)

Vážený příteli ,
každý obchod je a musí být založen na vzájemné důvěře, bohužel ne vždy to
vyjde ,
těch 341 Kč je pryč ale život jde dál a nemá smysl se dále o takovouto
částku zbytečně dohadovat.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 603 462 921

-----Original Message-----
From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
Sent: Thursday, November 07, 2002 10:05 AM
To: Vcelarska konference
Subject: žádost o radu


Vazeni pratele,
Chtel bych si tak trosku postezovat a pozadat o radu. V cervnu jsem na
konferenci vystavil nabidku chovnych ulku vcetne ceniku a v zapeti jsem
dostal E-mail.
Zdravím vás pane Františku.
Chci vás požádat o zaslání vašeho chovného úlku dobíkou.
Děkuji Bence Jan
Přimětice 66904
Znojmo
V dobre vire jsme sekci zabalily zaplatily postovne a poslaly na uvedenou
adresu. Tim nastalo spoustu potizi a lzi ze strany Jana Bence, ktere
vynecham. Vysledkem je vracene zbozi a zaplacene postovne, ktere musim ja ze
sve kapsi uhradit do pokladny. Tak a ted mi poradte jak mam tech 341,-Kc z
takoveho "pritele" dostat. Jsem tak znechucen, ze jsem se rozhodl jiz zadne
podobne akce neprovozovat.
Vsem hezky den.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantiąek Rousek --- 7. 11. 2002
ľádost o radu (1957) (1961) (1964) (1965)

Vazeni pratele,
Chtel bych si tak trosku postezovat a pozadat o radu. V cervnu jsem na konferenci vystavil nabidku chovnych ulku vcetne ceniku a v zapeti jsem dostal E-mail.
Zdravím vás pane Františku.
Chci vás požádat o zaslání vašeho chovného úlku dobíkou.
Děkuji Bence Jan
Přimětice 66904
Znojmo
V dobre vire jsme sekci zabalily zaplatily postovne a poslaly na uvedenou adresu. Tim nastalo spoustu potizi a lzi ze strany Jana Bence, ktere vynecham. Vysledkem je vracene zbozi a zaplacene postovne, ktere musim ja ze sve kapsi uhradit do pokladny. Tak a ted mi poradte jak mam tech 341,-Kc z takoveho "pritele" dostat. Jsem tak znechucen, ze jsem se rozhodl jiz zadne podobne akce neprovozovat.
Vsem hezky den.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 7. 11. 2002
Antwort: RE: dotace: leceni



Od roku 2002 sa / na Slovensku / dotacie v daňovom priznaní neuvádzajú -
teda sa nezdaňujú.
Teda v daňovom priznaní za tento rok sa uz dotacia nebude zdanovat.

Matej

Mňa by zaujímalo či sa dotácie od štátu zdaňujú a či ich človek musí
uviesť v daňovom priznaní.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 7. 11. 2002
Re: dotace: leceni (1957) (1961) (1964)

Diky, Radku, to sedlo!
To nema chybu.
Zdravim Eman

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 07, 2002 9:14 AM
Subject: Re: dotace: leceni


Nechapu, kdo zase vymyslel, ze thymol ma minimalni riziko rezistence
a vubec kdo zase vymýšlí nove "lepsi" zpusoby leceni, ale vubec rad
jako epidemiolog tohle nevidim, muze to vest akorat k tomu, ze se
najde nejaky chytrak, ktery to bude chtit aspon zkusit.
A co vic, zatim mame v praxi znacne mezery v moznostech, ktere nas
uci Dr. Veselý (viz "Cely rok proti Varoaze")

S pozdravem MUDr.Radek Hubac
PS: Je mnoho oblasti ve vcelareni, kde je mozne uplatnit sveho
podnikaveho ducha, ale ne v leceni....diky

> > Apiguard se dá pořídit do 100,- a je 100% eko a s velmi malým rizikem
vzniku rezistence.
>
> opravdu je eko? viz příloha.
> zdraví pavel hrabák
>

______________________________________________________________________
Reklama:
FIMFARUM - Cesky celovecerni loutkovy film na motivy pohadek Jana Wericha.
www.fimfarum.cz V kinech od 28. listopadu. http://www.fimfarum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 7. 11. 2002
Re: dotace: leceni (1957) (1961)

Nechapu, kdo zase vymyslel, ze thymol ma minimalni riziko rezistence
a vubec kdo zase vymýšlí nove "lepsi" zpusoby leceni, ale vubec rad
jako epidemiolog tohle nevidim, muze to vest akorat k tomu, ze se
najde nejaky chytrak, ktery to bude chtit aspon zkusit.
A co vic, zatim mame v praxi znacne mezery v moznostech, ktere nas
uci Dr. Veselý (viz "Cely rok proti Varoaze")

S pozdravem MUDr.Radek Hubac
PS: Je mnoho oblasti ve vcelareni, kde je mozne uplatnit sveho
podnikaveho ducha, ale ne v leceni....diky

> > Apiguard se dá pořídit do 100,- a je 100% eko a s velmi malým rizikem vzniku rezistence.
>
> opravdu je eko? viz příloha.
> zdraví pavel hrabák
>

______________________________________________________________________
Reklama:
FIMFARUM - Cesky celovecerni loutkovy film na motivy pohadek Jana Wericha. www.fimfarum.cz V kinech od 28. listopadu. http://www.fimfarum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 6. 11. 2002
Re: dotace: leceni (1957)

>opravdu je eko? viz příloha.
>zdraví pavel hrabák

Zajímavé je srovnání třeba s alkoholem
http://ptcl.chem.ox.ac.uk/MSDS/ET/ethyl_alcohol.html
nebo s acylpyrinem http://ptcl.chem.ox.ac.uk/MSDS/AC/acetylsalicylic_acid.html
:))))).
Ale vážně, překvapilo mne porovnání s amitrazem (viz. dole). Považoval jsem ho za větší
svinstvo...
Díky za nesouhlas!


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Hrabak Pavel <hrabakp/=/aquatest.cz>


E X T O X N E T http://ace.ace.orst.edu/info/extoxnet/pips/amitraz.htm

Extension Toxicology Network

Pesticide Information Profiles

A Pesticide Information Project of Cooperative Extension Offices of Cornell University,
Oregon State University, the University of Idaho, and the University of California at
Davis and the Institute for Environmental Toxicology, Michigan State University. Major
support and funding was provided by the USDA/Extension Service/National Agricultural
Pesticide Impact Assessment Program.

EXTOXNET primary files maintained and archived at Oregon State University

Revised 9/95.


--------------------------------------------------------------------------------


AMITRAZ


--------------------------------------------------------------------------------

TRADE OR OTHER NAMES: Product names include Aazdieno, Acarac, Amitraze, Baam, Edrizan,
Mitac, Maitac, Triatox, Triatix, Vapcozin Taktic, Triazid, Topline, Tudy, Ectodex, Garial,
Danicut, Ovidrex, Acadrex, Bumetran, and Ovasyn (223,1).

REGULATORY STATUS: Amitraz is registered for use on pears, cattle, hogs, and cotton (224).
It is not permitted on apples to prevent its residues in processed apples or meat
producing animals which consume apple processing waste (211). Amitraz was a restricted use
pesticide in 1985 because some studies showed it causes cancer in mice. But re-evaluation
of the evidence has led to the current classification of Amitraz as an unrestricted or
General Use Pesticide (GUP) (230). Amitraz is available in an emulsifiable concentrate,
wettable powder, or a pour-on powder.

INTRODUCTION: Amitraz is a triazapentadiene compound, a member of the amidine chemical
family (1). It is an insecticide and acaricide used to control red spider mites, leaf
miners, scale insects, and aphids. On cotton it is used to control bollworms, white fly,
and leaf worms. On animals it is used to control ticks, mites, lice and other animal pests
(207,225).The EPA classifies Amitraz as Class III - slightly toxic. However, products
containing it bear the SIGNAL WORD: CAUTION (224, 230).

TOXICOLOGICAL EFFECTS

Acute Toxicity: Amitraz is slightly toxic to mammals if ingested orally (226). The dose of
Amitraz that is lethal to half of the test animals that ingest it is called the median
lethal dose, or the LD50. The oral LD50 is 523-800 mg/kg for amitraz in rats (223, 211,
224, 228). The oral LD50 is greater than 1,600 mg/kg for mice. Dermal exposure results in
an LD50 of greater than 1,600 mg/kg for rats and greater than 200 mg/kg for rabbits (1,
224, 22). The Lethal Concentration 50 or LC50 is the concentration of the chemical in air
or water that kills half of the experimental animals exposed to it. The inhalation LC50 (6
hours) of amitraz for rats is 65 mg/l of air. Amitraz is not a skin irritant and does not
sensitize skin (1). Signs of acute amitraz poisoning in male and female rats treated with
440 mg/kg and 365 mg/kg respectively, include coolness to touch, reduced spontaneous
activity, episodes of increased induced activity such as aggression in response to
handling, and signs of general debilitation. Amitraz also may produce a slowly reversible
emaciation in survivors (227).
Chronic Toxicity: In two-year feeding trials, rats who received 50 mg/kg/day in their diet
and dogs who received 0.25 mg/kg/day of amitraz did not show any ill-effects (1).
Reproductive Effects: Doses of 200 mg/kg/day of amitraz for ten weeks decreased fertility
in male and female rats. Female mice treated orally for 5 days with 50 mg/kg/day of
amitraz and then mated showed a slight increase in loss of fetuses and a decrease in the
number of living offspring. When male mice were given 50 mg/kg/day of amitraz orally for 5
days and then mated, the resulting embryos were significantly less likely to grow in the
mother's uterus. Female mice who received 400 mg/kg/day of amitraz in their diet for up to
33 weeks, showed a significant increase in the time they were sexually receptive (227).
The highest dose of amitraz which has no observable effect on the death of unborn rats
(fetotoxic NOEL) is 3 mg/kg/day. The highest dose of amitraz that does not cause an
observable effect in the death of rat embryos (Embryotoxic NOEL) is 5 mg/kg/day (228).
Rats who received 12 mg/kg/day of amitraz from day one of pregnancy until the young were
weaned at 21 days old had a reduced number of young born and alive at day four (227).
Rabbits who received 25 mg/kg/day of amitraz from days 6 to 18 of pregnancy had fewer and
smaller litters (223). Although there have been reproductive effects observed in
laboratory animals at some dose levels, likely human exposures are very much less than
those which produced effects. These effects are unlikely in humans under normal
circumstances.
Teratogenic Effects: In one study, rats treated with 12 mg/kg/day of amitraz from days 8
to 20 of pregnancy, the offspring were heavier but had less bone development than the
offspring of untreated rats (227). However, an EPA study indicates that the highest dose
at which amitraz has no observable effect on test rats' offspring (teratogenic NOEL) is 12
mg/kg/day (228). The teratogenic NOEL of rabbits is 25 mg/kg/day (223). These studies
indicate that high doses of amitraz exposure during pregnancy produced adverse effects in
laboratory animals. Likely human exposures are very much less than those which produced
effects, and these effects are unlikely in humans under normal circumstances.
Mutagenic Effects: A variety of tests indicate that amitraz is not mutagenic and does not
cause damage to DNA (227).
Carcinogenic Effects: Long term feeding studies show that amitraz is not carcinogenic in
rats. However, it can cause tumors in female mice (227). Amitraz causes an increase in
tumors of the lungs and lymph nodes in female mice, but not males, at 57 mg/kg/day over 20
months. A two-year study of female mice also showed an increase in tumors of the liver
(hepatocellular tumors) at 57 mg/kg/day of amitraz (224, 207). Because amitraz causes
cancer in female mice, but not male mice or male or female rats, it is unclassifiable as
to human carcinogenicity (229).
Organ Toxicity: At high doses, amitraz can reduce the function of the hypothalamus, which
helps regulate the metabolism by controlling hormone release in the body (224). A daily
dose of 200 mg of amitraz per kilogram of body weight for ten weeks causes decreased
growth and food consumption (227).
Fate in Humans and Animals: Available data suggest that amitraz, following absorption into
the blood, is not readily absorbed into tissues, and is mostly excreted unchanged via the
urine (1, 224, 227).
ECOLOGICAL EFFECTS

Effects on Birds: Amitraz is slightly toxic to birds. The dietary LC50 (8 day) is 7,000
mg/kg for mallard ducks and 1,800 mg/kg for Japanese quail (1, 226). The oral LD50 for
bobwhite quail is 788 mg/kg (211). Amitraz may affect reproduction in birds. The avian
reproductionNOEL is less than 40 ppm (224).
Effects on Aquatic Organisms: Amitraz is moderately toxic to fish (211, 224, 207). The
LC50 (96-hour exposure) is 1.3 mg/l for bluegill sunfish and 3.2-4.2 mg/l for harlequin
fish. For a 48-hour exposure of rainbow trout, a cold water species, the LC50 is 2.7-4.0
mg/l (1). Daphnia, a fresh water invertebrate, exhibited toxic effects at 35 ppb of
amitraz in water (223).
Effects on Other Animals (Nontarget species): Amitraz is relatively non-toxic to bees
(207, 226). The LD50 is 12 micrograms per bee by ingestion and 3.6 mg/l by direct spraying
(1).
ENVIRONMENTAL FATE

Breakdown of Chemical in Soil: Amitraz is broken down rapidly in soil containing oxygen.
The half-life in soil, the amount of time needed for the chemical to degrade to half its
original concentration, is less than one day. Degradation occurs more rapidly in acidic
soils than in alkaline or neutral soils (1).
Breakdown of Chemical in Vegetation: Reports indicate that amitraz may cause crop injury
to young peppers and pears during high temperature conditions (207).
PHYSICAL PROPERTIES AND GUIDELINES: . It is non-corrosive and stable to heat. UV light
seems to have little effect on its stability. Slow decomposition occurs when amitraz is
stored for prolonged periods under moist conditions (1).

Physical Properties:

Appearance: Amitraz is a straw colored crystalline solid and odorless
Chemical Name: N,N'-[(methylimino) dimethylidyne]di-2,4-xylidine
CAS Number: 33089-61-1
Molecular Weight: 221.04
Water Solubility: ca. 1 mg/l (211). Soluble in common organic solvents including acetone,
toluene, and xylene (211)
Solubility in Other Solvents: Not Available
Melting Point: 86-87 degrees C (1)
Vapor Pressure: 0.051 mPa at 20 degrees C (1)
Partition Coefficient: (octanol/water) Kow = 316,000 (1)
Adsorption Coefficient: Not Available
Exposure Guidelines:

ADI: 0.003 mg/kg (human) (224).
MCL: Not Available
RfD: 0.0025 mg/kg/day (229).
PEL: Not Available
NOEL: 0.25 mg/kg/day (dog); 3 mg/kg/day (rat) (229).
HA: Not Available
TLV: Not Available
BASIC MANUFACTURER:

NOR-AM Chemical Company
3509 Silverside Rd.
P.O. Box 7495
Wilmington, DE 19803

Telephone: 302-575-2000
Emergency : Day: 302-995-8632
Night: 302-656-5114
REFERENCES

References for the information in this PIP can be found in Reference List Number 10



--------------------------------------------------------------------------------
DISCLAIMER: The information in this profile does not in any way replace or supersede the
information on the pesticide product label/ing or other regulatory requirements. Please
refer to the pesticide product label/ing.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas Petrasek --- 6. 11. 2002
Pozustalost

Dobrý den,
Na chalupe, kterou jsem koupil, zil prede mnou vcelar. Mam k dispozici mnozstvi literatury,pristroje a nastroje, a je mi lito vse jen tak vyhodit. Nemate nekdo zajem podobne veci odkoupit? Chalupa lezi v severnich cechach, 4km od Jablonce nad Nisou
Priklad: http://www.vatera.cz/photos/langs/cz/photos/img122979.jpg

Dekuji za vasi odpoved do emailu tomas5/=/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hrabak Pavel --- 6. 11. 2002
Re: dotace: leceni (1957)




> Apiguard se dá pořídit do 100,- a je 100% eko a s velmi malým rizikem vzniku rezistence.

opravdu je eko? viz příloha.
zdraví pavel hrabák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 6. 11. 2002
RE: dotace: leceni


--Mňa by zaujímalo či sa dotácie od štátu zdaňujú a či ich človek musí uviesť v daňovom priznaní.

Peter Malindžák


>>A dát za léčení například 50 Kč, to si žádná ZO neodhlasuje.
>Ješte aby. Kdybych měl dát za léčení 50,- tak to si už raději trochu přidám a vykašlu se
>na amitraz.
>Apiguard se dá pořídit do 100,- a je 100% eko a s velmi malým rizikem vzniku rezistence.
>
>
>Vita Vydra
>http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
>
>----- Original Message -----
>From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 6. 11. 2002
Re: dotace: leceni (1957)

>A dát za léčení například 50 Kč, to si žádná ZO neodhlasuje.
Ješte aby. Kdybych měl dát za léčení 50,- tak to si už raději trochu přidám a vykašlu se
na amitraz.
Apiguard se dá pořídit do 100,- a je 100% eko a s velmi malým rizikem vzniku rezistence.


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 5. 11. 2002
Re: Vosy v úle (1953)

Varroázu nepřenášejí.
Podhájecký

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 5. 11. 2002
RE: dotace

:>a kolik platíte za včelstvo za léčivo za rok ?
:>
:>s pozdravem Martin Kupka
Zatím asi 16 Kč, ale podle toho taky to léčení plošně vypadá.
A dát za léčení například 50 Kč, to si žádná ZO neodhlasuje.
Všichni do jednoho budou křičet, že to dokážou líp sami, ale realita je
jiná.
Možná jsem pesimista, ale moje včely monitorují okolní včelstva a mám těch
roztočů dost i když léčím jak se má. Jsem zvědav na druhou fumigaci, v
pondělí prý bude 12 C, tak by to mělo jít.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 5. 11. 2002
RE: dotace (1955)

a kolik platíte za včelstvo za léčivo za rok ?

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
Sent: Tuesday, November 05, 2002 9:06 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: dotace


:>co nepřijdou se musí sehnat a peníze jim předat je to dost
:>časově nemožné
:>stihnout.
Těm se to hned druhý den pošle poštou a očíslované ústřižky se přilepí k
vyúčtování.
Je to pořád lepší, než falšovat podpisy, jak se to taky někde dělá.

:>A v léčení aerosolem není problém v technice ale v pohodlnosti lidí a
:>konzervatizmu a nechuti starších včelařů / ne všech !!!/
:>s pozdravem Martin Kupka

To je pravda, ale od doby kdy féničané vynalezli peníze, lze pohodlnost
zlomit, zvláště před vánocemi. Stejně by se ošetření mělo dělat s komisí.
Těžko ale o tom diskutovat s lidmi, kterým se cena Gabonu 8 Kč zdá moc
vysoká.
zdraví Eman

:>
:>
:>
:>Co asi můžeš čekat za odpověď? Pravidla jsou dána a nevím
:>proč by je v téhle
:>situaci měl někdo měnit. Stejně to ZO nedodržují, ale to je všechno v
:>lidech.
:>Když nepošleš vyúčtování, tak jediné co se ti může stát, že
:>nedostaneš těch
:>15 procent včas zpátky do ZO a trochu naštveš jednatele na
:>OV, že tě bude
:>upomínat.
:>Poznámka:
:>Větší pořádek bude až budem v EU a takovéto dotace zmizí.
:>Vzhledem k našim
:>zoufalým zemědělcům je to neslušné, a tvoří to méně než 10
:>procent přínosu z
:>medu. Nikoho to stejně nemotivuje k rozšiřování chovu. Radši bych tím
:>financoval státní "útvary rychlého nasazení" s aerosolovými
:>agregáty, které
:>by přepadaly v prosinci včelnice a léčily všechna včelstva od roztočů.
:>Normální včelař si na své přijde v medu a medovině.
:>Eman
:>
:>:>Peníze byly již na účtu v pátek 1.11 mi přišel e-mail z
:>:>e-banky o platbách.
:>:>Jen jsem se chtěl zeptat kdy je potřeba odeslat kompletně zpracované
:>:>vyučtování výplaty dotací do 15.11. nebo to stačí později ??
:>:>
:>:>s pozdravem Martin Kupka
:>:>Novohradská 21,370 01 České Budějovice
:>:>tel: 603 462 921
:>:>
:>:>-----Original Message-----
:>:>From: Petr Jarolím [mailto:ok2med/=/centrum.cz]
:>:>Sent: Monday, November 04, 2002 10:35 AM
:>:>To: Vcelarska konference
:>:>Subject: dotace
:>:>Importance: High
:>:>
:>:>
:>:>
:>:>----- Original Message -----
:>:>From: ČSV - Odborné oddělení
:>:>To: 'Hana Jarolímová'
:>:>Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
:>:>Subject: RE: dotace
:>:>
:>:>
:>:>Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02.
:>:>Takže se můžete
:>:>těšit.
:>:>
:>:>Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát
:>:>mě vyhodil
:>:>jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to
:>:>znovu, ale
:>:>prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.
:>:>
:>:>S pozdravem
:>:>
:>:>Lněnička
:>:> -----Original Message-----
:>:> From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
:>:> Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
:>:> To: Lněnička Vladimír
:>:> Subject: dotace
:>:>
:>:>
:>:> Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane
:>:>penize na ucty ZO?
:>:> Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
:>:> Dekuji Petr Jarolim
:>:>
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 5. 11. 2002
RE: dotace

:>co nepřijdou se musí sehnat a peníze jim předat je to dost
:>časově nemožné
:>stihnout.
Těm se to hned druhý den pošle poštou a očíslované ústřižky se přilepí k
vyúčtování.
Je to pořád lepší, než falšovat podpisy, jak se to taky někde dělá.

:>A v léčení aerosolem není problém v technice ale v pohodlnosti lidí a
:>konzervatizmu a nechuti starších včelařů / ne všech !!!/
:>s pozdravem Martin Kupka

To je pravda, ale od doby kdy féničané vynalezli peníze, lze pohodlnost
zlomit, zvláště před vánocemi. Stejně by se ošetření mělo dělat s komisí.
Těžko ale o tom diskutovat s lidmi, kterým se cena Gabonu 8 Kč zdá moc
vysoká.
zdraví Eman

:>
:>
:>
:>Co asi můžeš čekat za odpověď? Pravidla jsou dána a nevím
:>proč by je v téhle
:>situaci měl někdo měnit. Stejně to ZO nedodržují, ale to je všechno v
:>lidech.
:>Když nepošleš vyúčtování, tak jediné co se ti může stát, že
:>nedostaneš těch
:>15 procent včas zpátky do ZO a trochu naštveš jednatele na
:>OV, že tě bude
:>upomínat.
:>Poznámka:
:>Větší pořádek bude až budem v EU a takovéto dotace zmizí.
:>Vzhledem k našim
:>zoufalým zemědělcům je to neslušné, a tvoří to méně než 10
:>procent přínosu z
:>medu. Nikoho to stejně nemotivuje k rozšiřování chovu. Radši bych tím
:>financoval státní "útvary rychlého nasazení" s aerosolovými
:>agregáty, které
:>by přepadaly v prosinci včelnice a léčily všechna včelstva od roztočů.
:>Normální včelař si na své přijde v medu a medovině.
:>Eman
:>
:>:>Peníze byly již na účtu v pátek 1.11 mi přišel e-mail z
:>:>e-banky o platbách.
:>:>Jen jsem se chtěl zeptat kdy je potřeba odeslat kompletně zpracované
:>:>vyučtování výplaty dotací do 15.11. nebo to stačí později ??
:>:>
:>:>s pozdravem Martin Kupka
:>:>Novohradská 21,370 01 České Budějovice
:>:>tel: 603 462 921
:>:>
:>:>-----Original Message-----
:>:>From: Petr Jarolím [mailto:ok2med/=/centrum.cz]
:>:>Sent: Monday, November 04, 2002 10:35 AM
:>:>To: Vcelarska konference
:>:>Subject: dotace
:>:>Importance: High
:>:>
:>:>
:>:>
:>:>----- Original Message -----
:>:>From: ČSV - Odborné oddělení
:>:>To: 'Hana Jarolímová'
:>:>Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
:>:>Subject: RE: dotace
:>:>
:>:>
:>:>Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02.
:>:>Takže se můžete
:>:>těšit.
:>:>
:>:>Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát
:>:>mě vyhodil
:>:>jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to
:>:>znovu, ale
:>:>prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.
:>:>
:>:>S pozdravem
:>:>
:>:>Lněnička
:>:> -----Original Message-----
:>:> From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
:>:> Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
:>:> To: Lněnička Vladimír
:>:> Subject: dotace
:>:>
:>:>
:>:> Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane
:>:>penize na ucty ZO?
:>:> Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
:>:> Dekuji Petr Jarolim
:>:>
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 5. 11. 2002
RE: dotace (1952)

Emane těch 15% nedostáváme zpátky ale 15% ti přímo zůstává z vybraných peněz
za příspěvky.A udělat a hlavně sehnat cca 140 lidí pozvat je na výplatu a ti
co nepřijdou se musí sehnat a peníze jim předat je to dost časově nemožné
stihnout.
A v léčení aerosolem není problém v technice ale v pohodlnosti lidí a
konzervatizmu a nechuti starších včelařů / ne všech !!!/
s pozdravem Martin Kupka



Co asi můžeš čekat za odpověď? Pravidla jsou dána a nevím proč by je v téhle
situaci měl někdo měnit. Stejně to ZO nedodržují, ale to je všechno v
lidech.
Když nepošleš vyúčtování, tak jediné co se ti může stát, že nedostaneš těch
15 procent včas zpátky do ZO a trochu naštveš jednatele na OV, že tě bude
upomínat.
Poznámka:
Větší pořádek bude až budem v EU a takovéto dotace zmizí. Vzhledem k našim
zoufalým zemědělcům je to neslušné, a tvoří to méně než 10 procent přínosu z
medu. Nikoho to stejně nemotivuje k rozšiřování chovu. Radši bych tím
financoval státní "útvary rychlého nasazení" s aerosolovými agregáty, které
by přepadaly v prosinci včelnice a léčily všechna včelstva od roztočů.
Normální včelař si na své přijde v medu a medovině.
Eman

:>Peníze byly již na účtu v pátek 1.11 mi přišel e-mail z
:>e-banky o platbách.
:>Jen jsem se chtěl zeptat kdy je potřeba odeslat kompletně zpracované
:>vyučtování výplaty dotací do 15.11. nebo to stačí později ??
:>
:>s pozdravem Martin Kupka
:>Novohradská 21,370 01 České Budějovice
:>tel: 603 462 921
:>
:>-----Original Message-----
:>From: Petr Jarolím [mailto:ok2med/=/centrum.cz]
:>Sent: Monday, November 04, 2002 10:35 AM
:>To: Vcelarska konference
:>Subject: dotace
:>Importance: High
:>
:>
:>
:>----- Original Message -----
:>From: ČSV - Odborné oddělení
:>To: 'Hana Jarolímová'
:>Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
:>Subject: RE: dotace
:>
:>
:>Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02.
:>Takže se můžete
:>těšit.
:>
:>Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát
:>mě vyhodil
:>jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to
:>znovu, ale
:>prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.
:>
:>S pozdravem
:>
:>Lněnička
:> -----Original Message-----
:> From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
:> Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
:> To: Lněnička Vladimír
:> Subject: dotace
:>
:>
:> Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane
:>penize na ucty ZO?
:> Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
:> Dekuji Petr Jarolim
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 5. 11. 2002
RE: Vosy v úle


Pokiaľ viem tak osy sú dravci a môžu vynášať nielen med, ale aj včelý plod
ak majú na to príležitosť. Zaujímalo by ma či nemôžu prenášať aj včelie
choroby resp. klieštika.

Peter Malindžák


>
>
>> Lepsi je pivo, vosy na nej jdou take, vcely ale ne. Pokud jich ale neni
>> obrovske mnozstvi, nechte je zit. Jsou velmi uzitecne. Lovi napriklad
>> komary, kteri budou po letosnim mokrem roce silne premnozeni.
>> Vasek
>>
>> > V současném chladném počasí mi létají vosy do úlů. Silné včelstvo se
>> brání,
>
>
>---
>Odchozí zpráva neobsahuje viry.
>Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
>Verze: 6.0.408 / Virová báze: 230 - datum vydání: 24.10.2002
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 5. 11. 2002
RE: dotace

Co asi můžeš čekat za odpověď? Pravidla jsou dána a nevím proč by je v téhle
situaci měl někdo měnit. Stejně to ZO nedodržují, ale to je všechno v
lidech.
Když nepošleš vyúčtování, tak jediné co se ti může stát, že nedostaneš těch
15 procent včas zpátky do ZO a trochu naštveš jednatele na OV, že tě bude
upomínat.
Poznámka:
Větší pořádek bude až budem v EU a takovéto dotace zmizí. Vzhledem k našim
zoufalým zemědělcům je to neslušné, a tvoří to méně než 10 procent přínosu z
medu. Nikoho to stejně nemotivuje k rozšiřování chovu. Radši bych tím
financoval státní "útvary rychlého nasazení" s aerosolovými agregáty, které
by přepadaly v prosinci včelnice a léčily všechna včelstva od roztočů.
Normální včelař si na své přijde v medu a medovině.
Eman

:>Peníze byly již na účtu v pátek 1.11 mi přišel e-mail z
:>e-banky o platbách.
:>Jen jsem se chtěl zeptat kdy je potřeba odeslat kompletně zpracované
:>vyučtování výplaty dotací do 15.11. nebo to stačí později ??
:>
:>s pozdravem Martin Kupka
:>Novohradská 21,370 01 České Budějovice
:>tel: 603 462 921
:>
:>-----Original Message-----
:>From: Petr Jarolím [mailto:ok2med/=/centrum.cz]
:>Sent: Monday, November 04, 2002 10:35 AM
:>To: Vcelarska konference
:>Subject: dotace
:>Importance: High
:>
:>
:>
:>----- Original Message -----
:>From: ČSV - Odborné oddělení
:>To: 'Hana Jarolímová'
:>Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
:>Subject: RE: dotace
:>
:>
:>Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02.
:>Takže se můžete
:>těšit.
:>
:>Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát
:>mě vyhodil
:>jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to
:>znovu, ale
:>prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.
:>
:>S pozdravem
:>
:>Lněnička
:> -----Original Message-----
:> From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
:> Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
:> To: Lněnička Vladimír
:> Subject: dotace
:>
:>
:> Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane
:>penize na ucty ZO?
:> Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
:> Dekuji Petr Jarolim
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 4. 11. 2002
Re: Vosy v úle (1947)

Vos je opravdu letos mnoho, snad to souvisí s nadúrodou nesklizených jablek
a hrušek. Sám tak vosy nelovím, protože jsem nezjistil, že by škodily tak,
aby to stálo za moji námahu s kladením pastí. Ale mohu se mýlit.
Naopak-občas chování poměrně ( ke včelám ) inteligentnějších vos se zájmem
pozoruji.

Přesto však hubičům posloužím radou:
Protože vosy létají i při nižších teplotách než včely, je dobré nalít pivo
účinnější je nepasterované ) do malých nevratných plastových lahví. Tak ta
past na vosy bude fungovat i bez našeho dohledu až do zámrazu, který by
pivní lahev za 3Kč roztrhl. Z plastové lahve je dobré strhnout papírovou
etiketu aby lahev byla čirá. Vosa se pak i v poměrně dost mrtvolkami
zaplněné lahvi snaží letem opustit lahev, což se jí díky úzkému hrdlu
nepodaří a vyčerpáním bídně zhyne. V tmavé lahvi leze po stěně k hrdlu za
světlem a snadno proleze hrdlem ke svobodě ( což bystře opakuje ).

Ví někdo, co si běžné druhy vos ze včelích příbytků teď na podzim odnášejí?
Živočišné bílkoviny z těl uhynulých včel?, glycidové, nebo pylové zásoby?,
buničinu když už samy nechovají plod a nestaví hnízdo?

Ví někdo čím vosy objektivně škodí včelám ( nemoci, plísně, roztoči, úbytek
zimních zásob?)

Hezký večer
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


> Lepsi je pivo, vosy na nej jdou take, vcely ale ne. Pokud jich ale neni
> obrovske mnozstvi, nechte je zit. Jsou velmi uzitecne. Lovi napriklad
> komary, kteri budou po letosnim mokrem roce silne premnozeni.
> Vasek
>
> > V současném chladném počasí mi létají vosy do úlů. Silné včelstvo se
> brání,


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.408 / Virová báze: 230 - datum vydání: 24.10.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 4. 11. 2002
RE: dotace (1946) (1949)

Peníze byly již na účtu v pátek 1.11 mi přišel e-mail z e-banky o platbách.
Jen jsem se chtěl zeptat kdy je potřeba odeslat kompletně zpracované
vyučtování výplaty dotací do 15.11. nebo to stačí později ??

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 603 462 921

-----Original Message-----
From: Petr Jarolím [mailto:ok2med/=/centrum.cz]
Sent: Monday, November 04, 2002 10:35 AM
To: Vcelarska konference
Subject: dotace
Importance: High



----- Original Message -----
From: ČSV - Odborné oddělení
To: 'Hana Jarolímová'
Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
Subject: RE: dotace


Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02. Takže se můžete
těšit.

Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát mě vyhodil
jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to znovu, ale
prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.

S pozdravem

Lněnička
-----Original Message-----
From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
To: Lněnička Vladimír
Subject: dotace


Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane penize na ucty ZO?
Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
Dekuji Petr Jarolim

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Jarolím --- 4. 11. 2002
dotace (1946)


----- Original Message -----
From: ČSV - Odborné oddělení
To: 'Hana Jarolímová'
Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
Subject: RE: dotace


Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02. Takže se můžete
těšit.

Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát mě vyhodil
jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to znovu, ale
prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.

S pozdravem

Lněnička
-----Original Message-----
From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
To: Lněnička Vladimír
Subject: dotace


Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane penize na ucty ZO?
Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
Dekuji Petr Jarolim

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Potužník --- 4. 11. 2002
Re: Vosy v úle (1947)

Lepsi je pivo, vosy na nej jdou take, vcely ale ne. Pokud jich ale neni
obrovske mnozstvi, nechte je zit. Jsou velmi uzitecne. Lovi napriklad
komary, kteri budou po letosnim mokrem roce silne premnozeni.
Vasek

> V současném chladném počasí mi létají vosy do úlů. Silné včelstvo se
brání,
> ale ve slabším včelstvu se vosy usídlily na plástech. Je proti tomu nějaká
> obrana ? Zkusil jsem dát medný roztok do láhve, aby se vosy utopily. Je to
> správné ? Předem děkuji za radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Dvoracek --- 4. 11. 2002
Vosy v úle

V současném chladném počasí mi létají vosy do úlů. Silné včelstvo se brání, ale ve slabším včelstvu se vosy usídlily na plástech. Je proti tomu nějaká obrana ? Zkusil jsem dát medný roztok do láhve, aby se vosy utopily. Je to správné ? Předem děkuji za radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 1. 11. 2002
/2/Poučení-ptákům v kleci,už žadné spievanky o alternativních možnostech.

Zdálo se že v usneseních 5 sjezdu je zahrnuto:
ZO jsou nejdůležitějšími jednotkami svazu,které v převážné míře budouvyvíjet činnost samostatně.Právo jednat,vystupovat a zavazovat se vrámci své působnosti vlastním jménem.Jejich činnost bude vyššími orgány jen usměrnována a koordinována. /Havlín/

Včelařství po 5 sjezdu se rozvijí po vertikále,přičemž jedinou právnickou osobou je čSV...Na Slovensku vedle sebe působí svaz SZV se svými základními organizacemi.Období mezi sjezdy je tříleté. -JV-

Alternativní možnosti uspořádání v čSV
před sjezdem vyšel v oběžníku jako návrh UV,po sjezdu jako závazný dokument.
březen 92
UV na podkladě námětů a návrhů včelařů zpracoval první úpravy včelařství...
srpen 92
PUV předneslo změny ve stanovách.Proti vystoupil JUDr Havlan.Změny byly schváleny s tím,že 3členové pléna se zdrželi hlasování.
Zde skončila skvělá akce kádrů KSC v UV která jim možná zajistila setrvání u moci.


Včelařský spolek v Brně navrhl dvě alternatívy součinnosti s čSV.
-nepodařilo se najít způsob vstupu-

ZO Nuzov založena v nesouladu se stanovami čSV.
-UV nesouhlasí s existencí-

Zamítnut požadavek ZO Karviná-Doubrava na předání pozemku,jenž je registrován jako majetek čSV.

Bohužel-bohudík ?
V povinostech plnění 17 bodů v usneseních 5sjezdu neznají Bolšáni ani bratra.


v dobrém franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 31. 10. 2002
Re: Praga Agro (1899)

> ake su vase dojmy z vystavy v Prahe?
Pár ilustrativních fotek jsem dal na http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/john/pragaagro.html

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 29. 10. 2002
Re: Dadanty - referát v Praze (1919) (1941)

Matka tyto panenské plásty zakládá opravdu bez problému. Asi proto, že jsou převážně čisté, tj. bez propolisu na okrajích buněk. Právě u takových panenských plástů je těžké včely donutit, aby je zaplodovaly. Plásty vystavěné v srpnu a na okrajích nástavku bývají včelami jen málo nebo vůbec potahovány propolisem.
Připomínám, že mezistěny nebo panenské dílo dávám mezi plodové plásty na jaře v době, kdy už včely dobře staví - je aspoň trochu snůška. V takové situaci je velmi ochotně "zabudují" do hnízda a zaplodují.

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan jindra --- 29. 10. 2002
Re: Banka matek (1938)

Polonástavek mám vybaven počtem rámků podle síly oddělku.
Na tři uličky jim stačí 5 zásobních polorámků.
Ať se Vám všem daří
Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 29. 10. 2002
Re: Re: Kdo to ví ? (1932) (1933) (1940)

Po porade s nasim entomologem si myslim, ze to je zavijec. Ale jeste
pockejte, podiva se do nejake chytre knizky.
Radek

______________________________________________________________________
Reklama:
Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navštivte http://www.obchodni-dum.cz/index.phtml?prov=59

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 29. 10. 2002
Re: Dadanty - referát v Praze (1919)

Přiteli, k popsané metodě obměny díla mám ještě dotaz:
Jak dobře matka na jaře zakládá na podzim postavené plásty? Jaké s tím máte zkušenosti?
Předpokládám, že dobré (jinak byste to asi nedělal :) ), ale vesměs se traduje, že
panenské plásty, které matka nezaklade brzy po vystavění pak už zakládá jen velmi velmi
nerada. Je to jen pověra?
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Květoslav Čermák <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 23, 2002 5:57 PM
Subject: Dadanty - referát v Praze

> K obměně díla ve vysokém nástavku: V časopisu jsem psal o 4 mezistěnách
> vložených místo starých plástů k okrajům vysokého nástavku. Letos jsem dal
> po 3 mezistěnách a u tohoto počtu zřejmě zůstanu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 29. 10. 2002
Re: Kdo to ví ? (1932) (1933)

Pěstovat je tedy určitě nebudu. :-)) A spokojím se s tím, že je to třeba
likvidovat :-)) dříve, než to zlikviduje včelí dílo :-( i s úlem. :-))
Děkuji
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Pokud si vypestujes z te ruzove larvy dospeleho jedince, treba
> bys to pak poznal ;-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 29. 10. 2002
Antwort: Vstup do EU-priame platby


Zdravim všetkých,
predpokladám, že podobná otázka trápi aj ceskych kolegov. Mozno ze cesky VV
bude mat nejake informacie. Sekretariat SZV nevie k tejto veci nic
konkretne. Mal by udajne zacat fungovat nejaky výbor pre europsku
integraciu pod vedenim p. Jokaia. Na www stranke ministerstva
podohospodarstva niet k danej problematike po vstupe do EU ziadnej zmienky
/ ani pre ostatne odvetvia polnohosp. /

Pozná niekto blizsie dotacnu politiku pre vcelárstvo v krajinách EU?

Matej

Zdravím

Keďže je už veľmi pravdepodobné, že v roku 2004 vstúpime do EU zaujímalo by
ma či sa priame platby v EU vzťahujú aj na včelárenie a ak áno akým
spôsobom
sa vypočítavajú a koľko to asi bude na včelstvo resp. na kg medu .
Myslím si, že tieto informácie by mali vedieť najmä ľudia z vedenia zväzov
a
bol by som rád keby nás s nimi oboznámili.
Môže to výrazne ovplyvniť moju včelársku stratégiu už v budúcej sezóne.

Peter Malindžák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 29. 10. 2002
RE: Banka matek

Kolik má mít takový oddělek zásob?
Dík Eman

:>Používám již léta melmi malý oddělek umístený nad silným
:>včelstvem v polonástavku oddělen dvěma foliemi (igelit).
:>Přezimuje dobře s mladou matkou opravdu jen hrst včel.
:>Nejpozději v dubnu je nutno matky zužitkovat, protože
:>včelstvíčko je většinou nosematické a déle nepřežije.
:>Zdravím všechny
:>Jindra
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 28. 10. 2002
Re: Vstup do EU-priame platby (1936)

Větě čo,dajako som Váš prýspevok něpochopil.Jurko.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 28. 10. 2002
Vstup do EU-priame platby

Zdravím

Keďže je už veľmi pravdepodobné, že v roku 2004 vstúpime do EU zaujímalo by
ma či sa priame platby v EU vzťahujú aj na včelárenie a ak áno akým spôsobom
sa vypočítavajú a koľko to asi bude na včelstvo resp. na kg medu .
Myslím si, že tieto informácie by mali vedieť najmä ľudia z vedenia zväzov a
bol by som rád keby nás s nimi oboznámili.
Môže to výrazne ovplyvniť moju včelársku stratégiu už v budúcej sezóne.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: jan jindra <e-mail/=/nezadan>
Pre: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 26. október 2002 17:07
Predmet: Re: Banka matek


Používám již léta melmi malý oddělek umístený nad silným
včelstvem v polonástavku oddělen dvěma foliemi (igelit).
Přezimuje dobře s mladou matkou opravdu jen hrst včel.
Nejpozději v dubnu je nutno matky zužitkovat, protože
včelstvíčko je většinou nosematické a déle nepřežije.
Zdravím všechny
Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan jindra --- 26. 10. 2002
Re: Banka matek (1934)

Používám již léta melmi malý oddělek umístený nad silným
včelstvem v polonástavku oddělen dvěma foliemi (igelit).
Přezimuje dobře s mladou matkou opravdu jen hrst včel.
Nejpozději v dubnu je nutno matky zužitkovat, protože
včelstvíčko je většinou nosematické a déle nepřežije.
Zdravím všechny
Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vyskočil Tonda --- 26. 10. 2002
Banka matek

Zdravím poradí mi někdo jak uložit přebytečné matky ve včelstvu pro případnou potřebu na jaře.Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 25. 10. 2002
Re: Kdo to ví ? (1932)

On Fri, 25 Oct 2002, Libor Jarolím wrote:

> Jsem přesvědčený, že zavíječ má larvu bílou a v posledním stádiu by mněla
> být větší než je tato růžovka. Viděl jsem už takových zavíječových taky
> dost. Takže: Co je to?!!

Dival jsem se do par vcelarskych knizek, a krome zavijece voskoveho nekde
zminuji i vzacnejsiho zavijece maleho. Ale o barve larev/housenek se ani u
jednoho druhu nezminuji.

Pokud si vypestujes z te ruzove larvy dospeleho jedince, treba bys to pak
poznal ;-). Samicka zavijece voskoveho ma mit rozpeti az 38 mm, samicka
zavijece maleho jen 23 mm (presnejsi popis treba v knize Vcelarstvo, Ing.
Valent Cavojsky a kolektiv).

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 25. 10. 2002
Kdo to ví ?

Nazdarek !
Poučte mně někdo, prosím.
V uteplivkách jednoho úlu nacházím už 4 měsíce jakési růžové až světle
červené housenky. Tvar by odpovídal zavíječi. Velikost asi 2 až 3 cm. Balí
se do pavučinkového hnízdečka. Jsou nalepené mezi uteplivkama, na povrchu
taky a víko taky "nešetří".
Jsem přesvědčený, že zavíječ má larvu bílou a v posledním stádiu by mněla
být větší než je tato růžovka. Viděl jsem už takových zavíječových taky
dost. Takže: Co je to?!!
:-))
Díky
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 25. 10. 2002
Antwort: Re: Peter a Matej


<Matej mohl treba delat oddelky, dat Formidol
<atd. a mit roztocu o hodne mene.

Celkovy pocet roztocov je u mna nizsi vdaka odložencom, Formidolu aj vdaka
vyrezovaniu trubciny.
Podstata je vsak v % ucinnosti jednotlivych druhov Gabonu
Nie je tp preklep. Je to prekvapivá realita. Hranica je od pokusnej
vcelnice vzdialena cca 1,5 km.

P.S. Nemam scaner, aby som mohol tie zapisy dostat v autentickej podobe do
pocitaca. Roztoce sa pocitali kazdy den a spady sa zapisovali.

Matej

Matej psal o Gabonu - neni to preklep ze gabon 92 neucinkoval u
Rakouskych hranic? Gabon 90 obsahuje fluvalinat, ktery v Rakousku
pouzivaji porad a spatne a rezistence je uz prokazana.
Radek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 25. 10. 2002
Re: Peter a Matej (1927)

Peter psal o 5 km vzdalenosti, to uz je hodne a roztocu muze byt
uplne jiny pocet, mimoto Matej mohl treba delat oddelky, dat Formidol
atd. a mit roztocu o hodne mene.
To ze nedal Gabon do 4 vcelstev a ono to vypada stejne neznamena, ze
Gabon nefunguje. Mohlo byt celkove mene roztocu, mohlo se jednat o
odrojence, oddelky apod., taky mohl byt dan Gabon spatne. Videl jsem
toho spatneho uz moc, takze nerad bych se nekoho dotkl, ale Gabon
musi byt v rozsirene ulicce, vcelky ho roznasi na nozickach u plodu-
viz metodika. Sam mam dve stanoviste, na jednom je roztocu vzy hodne
a na druhem malo.
Matej psal o Gabonu - neni to preklep ze gabon 92 neucinkoval u
Rakouskych hranic? Gabon 90 obsahuje fluvalinat, ktery v Rakousku
pouzivaji porad a spatne a rezistence je uz prokazana.
Radek

> Ja som mal po záverečnom vytočení dal gabon, ale do 4 rodín som ho už nemal.
> Koncom septembra som dymil avartinom a vo všetkých bol spad okolo 30
> klieštikov - aj tam kde bol gabon. Po druhom dymení avartinom v polovici
> októbra už nebol žiaden alebo skoro žiaden spad. Z toho usudzujem, že gabon
> účinkoval veľmi slabo. Známy, ktorý má včely 5 km odo mňa tvrdí, že dymil 3x
> avartinom a pri prvých dvoch dymeniach mal v niektorých rodinách klieštikov
> do malej lyžičky. Vraj toľko klieštika ešte nezažil a bol nútený 3 rodiny
> kvôli oslabeniu spojiť.
> Takže ja to tiež typujem na klieštik.
>
> Peter Malindžák
>
> -----Pôvodná správa-----
> Od: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
> Pre: 'Vcelarska konference' <vcely/=/v.or.cz>
> Dátum: 24. október 2002 13:46
> Predmet: Kolaps vcelstva
>
>
> >Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
> >V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
> >Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
> >že bylo silné a léčené.
> >Díky za zkušené názory.
> >Eman
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Zapoj se do Nokia Game. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=36151%26url=http://www.nokiagame.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 25. 10. 2002
Re: Antwort: Kolaps vcelstva (1924)

>
> Emane Emane,
No prave Ze silne vcelstvo a prave proto ze bylo lecene pozde.
Epidemiologicky vzato k tomu mohlo dojit treba takto: silne vcelstvo
v 7 - 8 vyloupilo zaletly roj neleceny a behem 3 dnu si mohlo prinest
treba i 3000 roztocu. K tomu Gabon dany pozde neochranil zimni
generaci, ktera se jako poskozena vytratila zahy po vylihnuti plodu a
letni vcely v teto dobe uz taky nejsou - uz to chapes?
Mej se Radek a diky za sms
>
> Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
> V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
> Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
> že bylo silné a léčené.
> Díky za zkušené názory.
> Eman
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Zapoj se do Nokia Game. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=36151%26url=http://www.nokiagame.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 25. 10. 2002
Re: Antwort: Re[3]: Praga Agro (1922)

On Thu, 24 Oct 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:

> Aj mna to zaujalo, ale zabudol som sa spytat jednu potrebnu vec, a to ze ci
> to funguje aj s teplou vodou, pripadne do akej teploty. Mate niekto o tom
> blizsie informacie?

To asi zalezi jen na vlastnostech cerpadla, jak teplou vodu lze pouzit.

> Musi to byt kalove ceprpadlo? / co ked nasaje cukor /

Byl jsem u vykladu - ma to byt pokud mozno kalove cerpadlo.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 24. 10. 2002
RE: Kolaps vcelstva

Ja som mal po záverečnom vytočení dal gabon, ale do 4 rodín som ho už nemal.
Koncom septembra som dymil avartinom a vo všetkých bol spad okolo 30
klieštikov - aj tam kde bol gabon. Po druhom dymení avartinom v polovici
októbra už nebol žiaden alebo skoro žiaden spad. Z toho usudzujem, že gabon
účinkoval veľmi slabo. Známy, ktorý má včely 5 km odo mňa tvrdí, že dymil 3x
avartinom a pri prvých dvoch dymeniach mal v niektorých rodinách klieštikov
do malej lyžičky. Vraj toľko klieštika ešte nezažil a bol nútený 3 rodiny
kvôli oslabeniu spojiť.
Takže ja to tiež typujem na klieštik.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
Pre: 'Vcelarska konference' <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 24. október 2002 13:46
Predmet: Kolaps vcelstva


>Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
>V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
>Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
>že bylo silné a léčené.
>Díky za zkušené názory.
>Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 10. 2002
Antwort: RE: Antwort: Kolaps vcelstva


V tomto pripade sa mi osvedcil sposob - pa agate / jun - 6 mesiac/ Formidol
a po slnecnici / konec jula Gabon. Bez toho Formidolu boli vypadky.
Formidol zrazi populaciu kliestika cca o 50%, cim odsunie vrchol jeho
pocetnosti az za obdobie v ktorom sa vklada Gabon ...

Matej

<Jenže prý tam zase měl slunečnici a jetel, tak to máš dilema.
<Jde nám hlavně o to, aby se ty kardinální chyby neopakovaly.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 24. 10. 2002
RE: Antwort: Kolaps vcelstva

:>jakym Gabonem / PA 90, alebo PF 92 /? a jaka je to oblast ?
:>U nas - Malacky - hranice Slovenska a Rakuska mal Gabon PF 92 učinnst
:>nozsiu ako 20%.
:>PA 90 potom cca 85%.
:>Aplikacia srpen- září, ak su to 8 a 9 mesiac tak to je
:>neskoro. Idealne je
:>7 a 8 mesiac.
Gabon92, ale máš pravdu, že to mohlo být pozdě.
Je to asi 30 severozápadně od Pardubic.
Jenže prý tam zase měl slunečnici a jetel, tak to máš dilema.
Jde nám hlavně o to, aby se ty kardinální chyby neopakovaly.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 10. 2002
Antwort: Kolaps vcelstva


Emane,
jakym Gabonem / PA 90, alebo PF 92 /? a jaka je to oblast ?
U nas - Malacky - hranice Slovenska a Rakuska mal Gabon PF 92 učinnst
nozsiu ako 20%.
PA 90 potom cca 85%.
Aplikacia srpen- září, ak su to 8 a 9 mesiac tak to je neskoro. Idealne je
7 a 8 mesiac.

Matej


Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
že bylo silné a léčené.
Díky za zkušené názory.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 24. 10. 2002
Kolaps vcelstva

Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
že bylo silné a léčené.
Díky za zkušené názory.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 24. 10. 2002
Antwort: Re[3]: Praga Agro


Aj mna to zaujalo, ale zabudol som sa spytat jednu potrebnu vec, a to ze ci
to funguje aj s teplou vodou, pripadne do akej teploty. Mate niekto o tom
blizsie informacie?
Musi to byt kalove ceprpadlo? / co ked nasaje cukor /

Matej

>> Na výstavě v Praze jsem byl, ale protože to bylo
>> nepřehledné, přehlédl jsem některé věci. Zajímalo by mně hlavně
>> rozpouštění cukru tím čerpadlem.

>Velký umělohmotný sud naplnit vodou. Na jeho dno je spuštěno běžné
>ponorné elektrické čerpadlo, které nasává vodu v sudu obsaženou. K
>vývodu z čerpadla není připojeno nic. Takže čerpadlo vypouští
>nasávanou vodu zase zpět do sudu. Tím dochází k intenzivnímu
>promíchávání obsahu sudu (podotýkám: velmi intenzivnímu - je to
>pořádný vír - koukal jsem jak výr). Ponorné čerpadlo má tendenci se
>roztočit, takže je k němu připevněna dřevěná tyčka o něco delší než je
>průměr sudu - čerpadlo se tím u dna "zašprajcuje" a nemůže se točit.
>Do sudu s vířící vodou se pak už jen sype cukr, který se velice rychle
>rozpouští...

>Podrobněji už to vypsat neumím.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 24. 10. 2002
RE: Re[3]: Praga Agro

:>Velký umělohmotný sud naplnit vodou. Na jeho dno je spuštěno běžné
:>ponorné elektrické čerpadlo, které nasává vodu v sudu obsaženou. K

Tato metoda má nevýhodu, jestliže se rozpouští "smetkový" cukr, který může
obsahovat i kamení. To pak poškodí lopatky, a to se skutečně stalo. Levná
ponorná čerpadla by taky nemusela vydržet čerpání hustého roztoku.
Myslím, že stejnou službu udělá obyčejné míchadlo ve vrtačce, nebo v pohonu
medometu.
Rozpouštím takto cukr v 200 litrovém sudu (150 kg + 100 l) a jde to rychle.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 23. 10. 2002
Re[3]: Praga Agro (1914) (1915)

Na soukromou adresu mi přišel dotaz. Odpověď by mohla zajímat více
lidí, a tak odpovídám přes konferenci.

> Na výstavě v Praze jsem byl, ale protože to bylo
> nepřehledné, přehlédl jsem některé věci. Zajímalo by mně hlavně
> rozpouštění cukru tím čerpadlem.

Velký umělohmotný sud naplnit vodou. Na jeho dno je spuštěno běžné
ponorné elektrické čerpadlo, které nasává vodu v sudu obsaženou. K
vývodu z čerpadla není připojeno nic. Takže čerpadlo vypouští
nasávanou vodu zase zpět do sudu. Tím dochází k intenzivnímu
promíchávání obsahu sudu (podotýkám: velmi intenzivnímu - je to
pořádný vír - koukal jsem jak výr). Ponorné čerpadlo má tendenci se
roztočit, takže je k němu připevněna dřevěná tyčka o něco delší než je
průměr sudu - čerpadlo se tím u dna "zašprajcuje" a nemůže se točit.
Do sudu s vířící vodou se pak už jen sype cukr, který se velice rychle
rozpouští...

Podrobněji už to vypsat neumím.



> Viděl jsem tam pouze českého
> včelaře se spirálou na kompresor. Také to nebylo špatné.

Je asi účinné, leč patentované (jak jsem si všiml). Řekl bych, že je
to náročnější, než předchozí nápad.

> Mohl by
> jste mi blíže popsat, jak cukr míchali? Jestli by to šlo vyrobit
> doma?

Snadno.

> Tam jsem viděl pouze čerpadlo na stáčení medu. Také jsem
> neviděl ten ometák včel z medníku. To by se také mohlo hodit, jestli
> je to jednoduché.

To půjde popsat poněkud obtížnější, ač to také nebylo složité. Dva
motorky od stěračů. Na jejich hřídele nabouchnuté asi 40 cm dlouhé
trubky (cca 1 cm průměr), které jsou na obou stranách v nějakých
ložiskách, aby se mohly točit. Na obou trubkách - hřídelích jsou
nažehlené ty "igelitové smetáky". Je to igelit z tužšího igelitového
pytle, dva proužky sežehlené nebo slepené tak, aby hřídel byla na
podél a uprostřed. Není to slepeno resp. sežehleno až k podélným
krajům. Delší (tj. ty podélné) kraje igelitu jsou na obou stranách
mnohonásobně nastříhnuté - vzniknou tím asi 1 cm široké a 4 cm dlouhé
pásky = "vlasy" smetáku. No a tyto dva smetáky se točí - proti sobě.
Plást vytažený z medníku držíme rukou a ponoříme mezi ty dva rotující
smetáky, včely to z nich v okamžiku smete dolů - kde je připraven
umělohmotný sud či barel, mnohonásobně provrtaný vrtačkou (dírky 3 mm,
aby včela neprolezla), takže má části stěn jako řešeto (není to
rozvrtané úplně všude, aby to mělo pak ještě vůbec nějakou pevnost
čili - jak se dnes startreckově říká - "strukturální integritu").
"Sud" resp. roják je brzy plný včel = smetenec (vhodné je okamžité
tepelné ošetření proti vlezlému "příteli" zvanému Varroa, a pak už jen
vhodit oplozenou matku atd.). Ometené plásty se dávají do rojáku nebo
do bedny na transport plástů k vytáčení.

Smetáky pracují šetrně, zkoušel jsem mezi rotující smetáky dávat holou
ruku, dá se to dobře snést, byť je onen ometací efekt - řekl bych -
poměrně důrazný.

Chce to však mít u úlů elektriku (přes trafo ze sítě, nebo z
akumulátoru, který si můžete dobíjet ze slunečního svitu pomocí
systému slunečních panelů Solarm ;-)

-----------------

(Pokud by někdo vymyslel něco jednoduchého, aby to včely ometlo a
zároveň plásty odvíčkovalo, tak by to byla bomba... Předpokládal bych
však selekci včel a víček, pochopitelně.)



Spoustu dobrých (a jednoduchých) nápadů přeje všem


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78144 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 1920 do č. 1980)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu